vse na test 9.10
Česká politika po pádu absolutismu
1)Rozmach národního života
-po roce 1860 začaly v uvolněné atmosféře vznikat různá česká kulturní, osvětová a sportovní sdružení: pěvecký spolek Hlahol, r. 1862-Sokol-M. Tyrš, či Prozatimní divadlo
-radikálnější -Karel Sladkovský, Eduard a Julius Grégrové -listy:Národní listy Staročeši -početnější, konzervativnější -Fr. Palacký, Fr. Lad. Rieger -listy:Národ Mladočeši
Cílem obou skupin: získání politických práv a svobod pro český národ→po neúspěších opustili čeští poslanci říšskou radu (1863) a zahájili pasivní politiku.
-Po rakousko-uherském vyrovnání (1867)=velké zklamání pro Čechy, proto následovaly protestní akce-např.:tábory lidu, manifestace, položení základního kamene k ND a cesty do zahraničí (plán autonomie)
-V r.1871-fundamentální články (česko-rakouské vyrovnání)
-měla vzniknout česká zemská vláda, národnostní zákon,.. Po protestech Němců a Uhrů odvolány a proti Čechům nastolen národnostní útisk-
-V roce 1879-návrat českých poslanců do říšské rady, podpora vlády Eduarda Taafeho-tzv. drobečková politika (dílčí úspěchy)
-1882-rozdělení pražské univerzity na německou a českou
Tomáš Garrigue Masaryk-profesor pražské univerzity, poslanec říšské rady, stoupenec realistické politiky, podporoval uzákonění 8.hodinové pracovní doby, všeobecné volební právo. Účastnil se sporů o rukopisy a vyvrátil jejich pravost, v tzv. hilsneriádě očistil jméno židovského mladíka obviněného z rituální vraždy
-V říšské radě měli stále převahu staročeši, aby posílili svoje pozice, potřebovali výrazný úspěch. Tím se měly stát v r. 1890-punktace-dohody o rozdělení úřadů, soudů, školství na dvě části, přičemž by Němci v české části pobírali více práv jak Češi v německé, tyto dohody česká společnost odmítla→skončila éra staročechů, nastoupili mladočeši
-Na konci 19.století byly české země nejvyspělejší v monarchii, měly již
-Ukázkami vyspělosti českého národa se staly:
1891-Jubilejní výstava v Praze
1895-Národopisná výstava v Praze
2)Vzrůst sociálních protikladů
-Na konci 19. století se česká společnost politicky rozvrstvuje a vzniká několik nových politických stran:
A)ČESKÉ:
-1878-Českoslovanská sociálně demokratická strana dělnická
-zástupci: Lad. Zápotocký, J.B.Pecka
-boj za všeobecné hlasovací právo, 8. hodinová pracovní doba, zákaz práce dětí→prostředky: stávky, demonstrace, 1.máj=od r.1889 svátkem dělnictva
-1898- Česká strana národně sociální -Václav Klofáč
-1900- Česká strana realistická- TGM, Karel Kramář,..
-1899-Agrární strana-Antonín Švehla
-1894-Česká strana křesťansko-sociální-Jan Šrámek
B)NĚMECKÉ: podobně zaměřené s německými názvy
-Boj za všeobecné hlasovací právo:
-1896-všeobecné ale nerovné hlasovací právo (5 kurií)
-1907-hlasovací právo přiznáno všem mužům